Pohádkové království

Vítáme Vás na stránkách Pohádkového království.

Pension Calla byl vyznamenán Českou pohádkovou akademií jako "SKOKAN ROKU 2014" !!!

Fota ze slavnostního předání cen králem Václavem IV., zvaným Vydra v Bechyni přidáme brzy !!!

Postupně se dozvíte mnoho dalších užitečných inormací.

Zatím si přečtěte naši Pašeráckou pohádku ...

Pohádka pašerácká

 

Motto – z pohádky Sůl nad zlato:

 

Byl jednou jeden starý král a ten si říkal Já První. Chtěl odevzdat vládu té ze svých tří dcer, která ho má nejraději. První ho má ráda jako zlato, druhá jako zlato v hrdle a nejmladší Maruška jako sůl. Krále přirovnání k obyčejné soli velmi rozhněvá, vyžene Marušku ze zámku a rozkáže všechnu sůl v celém království zničit. Dlouho mu trvá, než zjistí, že bez soli se nedá žít, a uzná, že dcera princezna Maruška měla pravdu.“

 

 

V té době se jeden dobrý chasník z tohoto království Honzík rozhodl pomoci všem obyčejným lidem a začal pro ně pašovat sůl ze sousedního království. Když se to král dozvěděl, velmi se rozzlobil a nařídil svým biřicům Honzíka chytit, aby dokázal, že pravdu měl on a ne Maruška.

 

A na důkaz, že má pravdu, naložil plný vozík zlata a drahého kamení a odejel za vdovou Kubátovou, protože věděl, že ona jediná v celém království neuposlechla jeho rozkazu, sůl má a dál svým dětem chléb s máslem solí. U vdovy však neuspěl, vdova jeho zlato a drahé kameny odmítla a zeptala se krále, zda umí zlatem osolit dětem chléb.  Tím potvrdila, že Maruška měla pravdu a královo rozhodnutí Marušku vyhnat z hradu bylo špatné.

 

Náš Honzík se dále úspěšně vyhýbal královým biřicům a strážcům a dál pašoval pro obyčejný lid tajně sůl ze sousedního království.

 

Při jedné výpravě se ale stalo, že jej královští biřici dostihli na břehu Vltavy v Dolní Vltavici a již téměř zadrželi! Náš Honzík byl obklíčen a už, už mu hrozilo, že bude vsazen do hladomorny a následně sťat. V tom k němu připlula kouzelná labuť, zamávala mohutnými křídly a zvolala: „Rychle si přičichni k bílé kytce na břehu!“ A tou květinou byla zázračná CALLA, která tu právě vykvetla. Jen si Honzík hbitě přičichl a rázem se stal úplně neviditelným.

Z královských biřiců si dělal legraci, shazoval jim přilby, tahal je za kopí, plašil jim koně …

 

Náš Honzík se tak dostal z obklíčení a opět dokázal dostatek soli přinést všem lidem z království. 

 

Maruška se v době svého vyhnanství potkala s Honzíkem, který tolik pomáhal obyčejným lidem v království, zamilovali se do sebe a Maruška si ho vzala za muže.

 

Labuť darovala Marušce kouzelnou dřevěnou slánku, která byla bezedná a soli tak měli dost už navždy pro všechny lidi v království.

Obyvatelé království byli šťastní a Marušku a Honzíka měli moc rádi a chtěli Honzíka za krále. Král konečně rád uznal, že Maruška měla pravdu a už se na ni nehněval.

 

Když se Honzík stal králem, dal na místě, kde ho málem chytili biřicové a kde mu pomohla kouzelná labuť, postavit své letní sídlo, které z vděčnosti pojmenoval po květině, která mu zachránila život, CALLA. Dlouho, velmi dlouho po té tu vyrostl pension CALLA, kam potomci kouzelné labutě připlouvají každé letní ráno. Pokud si tiše přisednete k vodě a budete bedlivě naslouchat jejich tichému štěbetání, možná vám poví i Pašeráckou pohádku …